Rembrandt, portrét člověka

Instalace pro výstavu Rembrandt: Portrét člověka

Rembrandt byl už ve své době výjimečná osobnost, rebel a solitér – i proto ho návrh instalace naschvál jasně vymezuje. Rembrandtovo dílo nesou tmavé solitérní objekty vsazené do prostoru, které volně symbolizují jeho osobnost. Proměňují se v měřítku a kompozici v průběhu jednotlivých dějství výstavy, zatímco díla dalších autorů zůstávají přímo na bílých stěnách sálů jako kontext jeho tvorby. Instalace zapojuje architekturu paláce Kinských i do vyprávění výstavy. Vede návštěvníka jeho začátků v drobnějším měřítku s gradací skrz vrcholné období ke středobodu výstavy – obrazu Učence ve studovně. Dál pokračuje přes zklidnění pozdní tvorby až do intimní poslední a celé tmavé místnosti, pomyslně „dovnitř“ Rembrandta. Setkání s jeho osobností umocňuje umístění jeho 4 grafických autoportrétů, které pomyslně rámují celou výstavu a průhled skrz její páteřní osu v enfiládě paláce. Ambiciózní mládí hledí skrz sály na svou starší zralejší podobu. Delikátní grafická díla, početná a významná část Rembrandtovy tvorby, jsou posazena na sametový polštář, který podporuje intimitu jejich vnímání a pohlcuje nadbytečné světlo.