Interiér předsálí České filharmonie v Rudolfinu

Náš návrh pro interiér předsálí Dvořákovy síně v Rudolfinu vznikal s respektem k původní architektuře budovy i k nadčasové kvalitě a důstojnosti České filharmonie. Záměrem bylo historický prostor vizuálně nepřebíjet a spíše akcentovat, a přitom doplnit o nové využití uceleně, funkčně a současně. Tomu pomáhá efekt zrcadlení a volba materiálů, které se už nějak v budově vyskytují – primárně leštěná mosaz a tmavá dřevěná dýha. Jednoduché tvarování nových prvků zároveň vychází z půdorysu prostor a reaguje na ornamenty v kamenné podlaze.

Projekt navazoval na výhru ve vyzvané soutěži pořádanou v roce 2018–2019 organizací Czechdesign. Zadání od České filharmonie požadovalo předělat obchod se suvenýry, doplnit možnost poslechu hudby a výstavu o historii budovy. Inspirací k návrhu nám byl pokorný přístup jinak avantgardního architekta Karla Pragera při generální rekonstrukci budovy v 90. letech 20. století.

Nový interiér se skládá celkem ze tří částí – dva krajní salonky, jeden s poslechem a čítárnou, druhý s obchodem se suvenýry, a mezi nimi podélné foyer s výstavou. Její instalaci tvoří dva volně stojící vertikální objekty, mosazné obelisky - při průchodu k šatnám jen zrcadlí historický prostor svou kratší stranou a lákají tak návštěvníky k sobě i k salonkům. Až blíže se na jejich podélných stranách vynořuje obsah jakoby z hloubky panelu díky vrstvení i skrze podsvícení. Zdánlivé monolity se snaží být svébytné objekty se vztahem k prostoru, ne pouhé nosiče informací. Na koncepci expozice spolupracovala designérka Miroslava Mitísková neboli Miroko Maroko, která měla na starosti kompletní grafické řešení výstavy. Poslechový salonek nabízí možnost v klidu se na chvíli posadit, začíst se do publikací anebo si užít hudby z repertoáru filharmonie dle vlastního výběru díky sluchátkům a tabletu, které jsou integrované v nice v područkách sametových sedaček. Salonku s obchodem se suvenýry dominuje centrální oktogonální stůl zrcadlící ornament dlažby, který stejně jako výstavní stěny v okolních nikách umožňuje různé variace prodejní expozice. 

Malým dodatkem projektu se stalo ještě nové usazení busty Antonína Dvořáka hned za předsálím včetně řešení jejího soklu. Původně pietně posazenou bustu jsme posunuli z poličky na stěně do úrovně lidských očí na volně stojící sokl. Výklenek za bustou byl vyčištěn od dekorací, doplněný jen popiskem v rámci nového navigačního systému (autoři 20YY designers – P. Bosák, R. Jansa). Kamenný sokl busty má jednoduchý tvar dělený na dvě části, spodní leštěná lehce zrcadlí okolí, horní matná naopak neruší samotnou bustu. Jemný detail tvoří zkosení horní části pro uvolnění brady busty a potlačení stínu. Jako materiál byl zvolen šluknovský syenit, vzhledem blízký okolní pilířům a soklům u podlahy – tím se podstavec busty do prostoru začleňuje. Na návrhu i samotné realizaci se s námi podílel akademický sochař doc. Pavel Míka.